Kája byla na atletických závodech už od rána (Strahov). Nezávodila, ale byla k ruce trenérovi. Tak nějak se mi líbí, jak to holka moje vede... Ona si umí najít, co ji baví a přináší to i užitek. Trenér byl rád a ona si tím vydělala své první peníze. Netušila, že to je placené, o to je víc mile překvapená.
Já si dopoledne odskočila do Jinonic vyfotit psa, který hledá nový domov. Kiki se mnou jet nechtěla, a tak jsem je odvezla k babičce. Byla tu hustá mlha, tak mi bylo líp, když se mnou nejeli. Já to měla během chvíle hotové a mohla jsem jet zpátky. Poznávám díky tomu okolí a kam vede jaká silnice :-). Není to špatné.
Tady je takový mix těch, kteří už našli domov nebo ho stále hledají... Jen pár z nich, které jsem měla tu čest fotit a trochu jim tím pomoci, najít cestu domů... ♥
Když se Sebastián vyspal a Kája se nám vrátila domů, jeli jsme do Hostivic na oslavu narozenin a svátků (taková ta spojená, kde každý přeje každému, protože to máme tak nějak hodně u sebe)... Když jsme vyrazili, byla mlha snad horší než dopoledne. Nevím proč, ale měla jsem potřebu zavolat rodičům Toma, že jestli chtějí, že je vezmu autem. Jako bych to tušila... Zrovna stáli u auta a nemohli ho nastartovat. Asi jim odešla baterka. A tak naskočili k nám do auta a jelo se. Hustý mlíko...
Cesta domů byla ještě horší. Jela jsem krokem. Ty silnice mezi poli stály za to :-(. Sebastián řval, babička mu říkala, že je hysterka, já si v duchu říkala, že má být po kom (po mně) a když mu řekla, že jestli nepřestane řvát, že nabourám, tak už jsem to nevydržela a řekla jí, ať mu tohle v žádném případě neříká. Až z toho pak chudák usnul :-). Pro mě jsou tohle takový malý lekce, který když takhle ustojím, tak z toho mám radost. Měla jsem potřebu se vyjádřit, a přitom jsem zůstala v klidu.
Doma mě pak čekal jeden nepěkný komentář od majitele psa, který ho chce vrátit z adopce. Koho mi to připomíná??? Černý, 8 měsíců... A ještě tak krásný! Holkám v PNP jsem řekla, že ho teď vzít nemůžu, protože jedeme na hory a nemám hlídání, ale že po horách ho vezmu...
No a nějak se semlelo, že tento "pán" ošklivě reagoval na to, co jsem psala, byl sprostý a útočný... Tak jsem mu v klidu a slušně napsala, co si myslím a že mě nezajímá on, ale pes... On mi pak začal vypisovat zprávy. Čekal, jak ho budu urážet a odsuzovat... Nic z toho se nekonalo. Vysvětlila jsem mu, že mě důvody opravdu nezajímají. Jde mi o psa, jaký je, jak se chová a pokud má nějaký problém, tak o něm chci vědět... Výsledek? Vypsal mi úplně všechno, omlouval se... Počká, až se vrátím z hor a dá mi k němu i výbavičku. Takže tak. Já se mohu těšit na další UČP dočasku. Do PNP jsem to napsala jako hotovou věc. A chcete ho vidět?
Už šel ke mně jednou málem jeho bráška Jimmy, kterého také vrátili z adopce. Teď je adoptovaný a panička si ho moc a moc chválí... Takže se na Teddyho těším. Je jako každý jiný dospívající štěndo. Milý a veselý... Jen to s ním jeho páníčci prostě neumí a chtějí ho vrátit.
To bude mít Tom radost :-). Začali mě tady zpracovávat, jak se Dafinka nudí a že by chtěla psího kámoše... Tak ho mít bude. Zase na chvíli, než mu najdu ten nej domov ♥.
