neděle 1. ledna 2017

Den 1./365


1.1.2017 - Rekapitulace loňského roku 2016

Leden
Archie odjel do nového domova. Trošku jsem začala ztrácet sama sebe. Nevěděla kudy dál. Tom to viděl a dělal vše proto, abych měla čas sama na sebe. Zašla jsem i na kosmetiku, ale ta mě tenkrát rozložila ještě víc, než bylo třeba. Udělala jsem do dveří u Chevíka díru. A nevěděla, zda budu moci dál fotit tam, kde fotím... Oslavila jsem 35. narozeniny.

Únor
Začala jsem léčit svou bolavou ruku. Výsledky se moc nedostavovaly. Tom přišel o nehet na palci u nohy. Házeli si v práci se sudem piva... Dostala jsem smlouvu a mohla v klidu dál fotit tam, kde jsem fotila. Jupí! Byli jsme u tety na horách a zajeli se podívat na Suchý vrch, jak vypadá sníh... Je bílý a studí! :-)

Březen
Jaro je tady! Začali jsme pracovat na dvoře. Vzala jsem si do dočasky  Sáru, která našla rychle nový domov. Jen co odjela, ujala jsem se Maxe. Ruka se nelepšila a dostávala jsem takové malé lekce, které mi nebyly příjemné. Na druhou stranu jsem měla radost z toho, jak rychlé pokroky dělá Sebík...

Duben
Max odjel domů (nejdříve mu ale vyndali železo z nohy, o kterém nikdo nevěděl, že ho tam má), Kája oslavila své narozeniny se spolužáky ze školy. Sebastián si to začal venku moc užívat, jezdil na jeho červeném autě, hrál si na dětském hřišti a začal chodit. Úplně sám. Já byla v jednom zápřahu a chvíle odpočinku pro mne byly vzácné. Začali jsme plánovat nová vrata, a tak jsem stopla dočaskování.

Květen
Sebíček oslavil své první narozeniny a my začali dělat gabiony. Byla to práce dlouhá a náročná. Pěkně jsme se navztekali, ale také nasmáli. Vždycky jeden začal a když už toho měl dost, pokračoval ten druhý... Kristýnka byla na škole v přírodě a krásně to zvládla. A já šla zase tak nějak do sebe... Pozastavovala se nad tím, jak dřív jsem kolem sebe potřebovala spousty lidí a teď jsem spokojená doma se svými nejbližšími.

Červen
Koupila jsem si nový program na úpravu fotek a dostala chuť fotit. Čekaly mě dvě svatby. Přišli jsme o Mínušku. To bylo poprvé, co jsem někomu kopala hrob... Nejhůře to nesla Kiki. Často jsem ji našla, jak pláče na kameni... Vyhlídli jsme si Milkyho a na konci měsíce si pro něj jeli. Tom se pustil do stojek a když nebyl v práci, tak cvičil. A s ním cvičil i Sebík. A já jen fotila a upravovala fotky. Těšila se na prázdniny, jak si odpočinu a užiju si dovolenou...

Červenec
Tak hezky to léto začalo. Zbuzany, Karlštějn, Amerika... Pak Mydlák. Místo, kde to mám nejraději a léto bez něj by nebylo léto. A najedou bylo vše špatně. To je jak když usnete a zdá se vám zlý sen. Ale vy nemáte šanci se z něj probudit. Ztrácíte pevnou půdu pod nohama a jen se modlíte, aby to bylo pryč. Nechápete, stále se to snažíte pochopit. Stále si to přehráváte a i když víte, že chyba není na vašem přijímači, dáváte si všechno za vinu. Protože ta slova, která vám byla vmetena do obličeje před vašimi dětmi, se nedají mávnutím kouzelného proutku vymazat. A vy si říkáte, jak to teď všechno bude?

Srpen
Snažím se fungovat. Je to stále nahoru a dolů. Přemýšlím, jak budu teď spoustu věcí dělat. Mám pocit, že co šlo dřív, tak už nepůjde. Vyrážíme na výlety, přicházím na jiné myšlenky. Ale stále to bolí a dlouho ještě bude. Užijeme si krásnou minidovolenou ve 3. Fotím, když je Tom doma a také to funguje. Začínám věřit, že to půjde.

Září
Začala škola. Holkám jsme prohodili víkendy. Když je Tom v práci, jsou doma a když je doma, jedou k tátovi. Fotím, když Tom hlídá Sebíka. Dál pomáhám psům, jak je třeba. Začínám se zase vracet sama k sobě. Začínám si užívat přítomnosti a přestávám se bát. Už jsem to zase já.

Říjen
V říjnu jsme se pustili do předělání ložnice. Tom vyklidil svou "posilovnu", přesunuli jsme postel na druhou stranu a na vymalovanou stěnu jsme nalepili tapetu, aby mohl Tom s Kájou vesele stojkovat. Konečně se dodělala vrata. Ta radost! Dlabali jsme dýně, Sebíček začal dělat sám kotrmelce (neuvěřitelný posun, co se pohybu týče) a celkově jsem byla plná nové síly a elánu. Před krámem mě odchytla Toma máma, obejmula mě, omluvila se a řekla, že mě má ráda... ♥

Listopad
Tomovi ruplo v zádech, měl 14 dní neschopenku. Kája se mi vrátila od táty celá "zmalovaná". Spadla z koně. Nemohla jsem ji ani poznat. Obličej za týden splaskl, ale klíční kost byla nakonec zlomená. Upekla jsem svoje první kynuté buchty a Kája se dala do pečení hrnkových bábovek. Byla z toho tak nadšená, že vymyslela, že je upeče a prodá. Tím vznikla akce "Pečeme pro dobrou věc..." Začala jsem zase dočaskovat. Lottynka. Zachráněná před Dobranovem. Rebel mrňavej. Byla tak krásná, že jí všichni chtěli. Našla si rychle domov... A my o prvním adventním víkendu místo pečení cukroví pekly na objednávku minibábovky.

Prosinec
V prosinci jsem fotila a rychle upravovala, aby měli všichni včas své fotky u sebe. Cukroví jsem si tedy objednala. Úklid a vše ostatní muselo počkat. Pak jsem si to ale náležitě užívala. Dokonce jsem dala svou první vánočku a zvládly jsme upéci vanilkové rohlíčky i perníčky. Ty byly v režii holek. Protřídili jsme skříně, věci, knihovnu... Vše co nám nesloužilo, tak šlo... A nejvíc nejlepší byla procházka Prahou. Jen já a Tom. Zakončili jsme ji v thajské restauraci, kde jsme si dali do nosu ♥. Vánoce byly poklidné a všichni spokojení. O druhém svátku vánočním jsme si jeli pro Gábinku. Pro Toma to je láska na první pohled... Silvestr byl nejhezčím dnem z celého roku. Nedělali jsme nic, co bychom "museli", ale jen to, co jsme chtěli. Uvařili jsme si krevety, koupili výborné červené víno a koukali na to, jak Caesar napravuje psy a vychovává lidi :-).

Tak nějak jsem se celý rok pohybovala nahoru a dolu. Zažívala jsem pocity naprostého štěstí a lásky, a pak přišly takové, kdy mi bylo hodně ouvej. Jako by mě celý Vesmír zkoušel. Jako by mi ukazoval, kolik toho mám a jak si toho mám vážit, protože stačí málo a co bylo, tak není... A já děkuji za všechno, čím jsem si v roce 2016 prošla. Zpětně vidím, jak moc to bylo třeba. Jak moc mi to ukázalo, co je v životě důležité a kudy se vydat... Budu doufat, že cesta v roce 2017 bude přímá a hladká a když se objeví nějaká překážka, s vděkem ji přijmu, poučím se a půjdu dál.

Ať se rok 2017 daří všem dle jejich přání!