čtvrtek 28. září 2017

Den 271./365


Brix a Monty. Dva psí kluci, kteří hledají nový domov. Do Knovíze jezdím ráda. Je tak krásné prostředí. Hlavně na podzim to tam má své kouzlo.

Jela jsem tam fotit Montyho (s modrým šátkem), který za ty dva měsíce dost povyrostl a fotky přestaly být aktuální.

Přidal se i Brix. Adoptovala si ho rodina před 2 lety. Čtyřměsíční štěně z ulice (kříženec od feťáků), kterému dali domov. Snažili se s ním pracovat, ale došli do bodu, kdy už vyzkoušeli všechno a pochopili, že oni mu nemůžou dát to, co on potřebuje. Nevydrží doma sám. Pořídili mu dokonce psí holku, která mu měla dělat společnost a ukázat mu, že se nic neděje... Chvíli to fungovalo. Vydržel i hodinu doma sám... Ale teď už se to zase stupňuje. On doma sám stresuje. Je to krásný pes. Je v něm neuvěřitelné množství energie, kterou potřebuje dostat ven a nejlépe být celý den se svým pánem. Pak bude zlatý... Hodně mi připomněl Maxe. Člověk nikdy neví, co všechno si zažili... :-( Myslím, že pro páníčky bylo tohle rozhodnutí hodně těžké, ale smekám před tím, čím vším si s ním prošli a co pro něj do teď udělali. Přejí si mu najít pána, který mu dá podmínky, které on potřebuje.
Po obědě jsme vyrazili do Zaječova. Do našeho milovaného lesa... Jen nás vyděsil počet aut... Houbařů byl plný les. Popojeli jsme tedy hlouběji do lesa. A i přes velkou návštěvnost jsme našli požadované množství krásných hub. Podělili jsme se s babí a dědí (jak říká Sebík dědovi) a zbyla nám ještě plná velká mísa nakrájených hub. Byl to relax.