Ty kočky mi ale dávají ráno zabrat. Milky se naučil hrabat na skříň, když chce pustit ven. Kryšpín skáče rovnou na kliku, aby si otevřel, ale je zamčeno. Dorotka začne v 7 mňoukat, že by si dala snídani... A psi se začnou budit, protože je kočky nenechají v klidu spát. A tak rychle vyběhnu z pelechu, nakrmím, pustím ven a zase zalehávám. Ani nevím, kdy odešel Tom do práce. Já se probudila v 10:30 a Sebík spokojeně spal dál. Ozval se až v 11, když už jsem byla skoro po snídani...
Miluji tu naši provizorní "terásku". Když ráno svítí sluníčko, moc ráda tam sedím a jen tak koukám do zdi... Sebíček si tam přemisťuje kamínky a já je pak zase rovnám na hromádku.
Píšu snídaně, ale on už byl skoro čas oběda. Pohráli jsme si chvíli v autě. Lepší zábavu, než přelézat zadní sedačky, teď Sebík neuznává. Pak si sedl do autosedačky, přikurtoval se a zavelel: "Bába, dědí, brm brm." Začal nám skládat věty, pašák :-D.
A tak jsem si došla pro doklady a zavolala babičce, zda jim ho můžu dovézt. Dnes to bylo bez odpoledního spánku. Já si doma uklízela a on si hrál s babí a dědou. Když jsem tam přijela, foukal dědovi bublinky a ten je lovil. Vydrželo jim to dlouho. Vyplácali na to celý obsah bublifuku a kdyby si ten poslední zbytek nevylil, bublal by vesele dál.
Večer mi volala M., a tak jsem telefonovala a tak nějak podvědomě dělala vše, co chtěl. Najednou jsme stáli před hasičárnou a on vehementně prosil ručičkama a plakal, že chce do auta... Krásný pohled na něj - gumáky, fotbalový trikot a holý zadek :-D. No co, každou chvíli vybíháme na ulici, ale s tou vystavenou Tatrou jsem fakt nepočítala. Soused byl tak hodný, že ho do ní posadil, vzal ho dokonce do garáže na další vozový park, pustil maják a ukázal šatny. Helmu si nasadit nenechal, ale na střechu Tatry se rád podíval... Domů jsme odcházeli s pláčem, ale plni zážitků. Ještě 4 roky a může se přihlásit...
