Den 98./365

Kristýnka mě při odjezdu k tátovi ubezpečovala, že žádné úkoly nemá a nemusí se ani učit. Pak mi přišel mail od pani učitelky, co vše mají za úkol... No, takže návrat domů bude o pár hodin dříve, aby to stihla. Nicméně jsem v klidu. Prostě to tak je a jiné to nebude. Nemůžu po ní chtít něco, co prostě nedává. A věřím tomu, že si to nevymýšlí, ona je o tom vážně přesvědčená...

Dopoledne jsme ujeli z města... Milujeme les v Zaječově. Chodil sem na houby moc rád i můj děda a já se vůbec nedivím... Potůček, mechy, cestičky... Klid, čerstvý vzduch...♥


Pak jsme si dali výborný oběd (netušila bych, jak dobře chutná makrela s bramborem a zeleninovým salátem) a dovolili si odpočívat (koukali na film a já upravovala fotky z lesa)...

V 17 hodin byl sraz na pouti s Burákama... Hasiči mají nový vůz. Sebastián z toho byl úplně vyřízený. Mohl by tam sedět bez přestávky. Kolotoče už ho tolik nebraly.