Tak to jsme my, naše rodina. Takhle nás vystihla Eva Rybníčková. Byl to její nápad a já moc ráda přijala...
Jsme taková vyvážená rodina 23232... Dva dospěláci, tři děti, dva psi, tři kočky, dva šneci... Nebo tři ženský, dva chlapi, tři zvířata ženského pohlaví, dvě zvířata mužského pohlaví a dva obojetní :-). Kombinace čísel 2 a 3 (223,332,232...) jsou pro mě znamením, že je vše tak, jak má být. Že se nemusím ničeho bát. Že tam někde nade mnou někdo drží ochrannou ruku. A tak mi tenhle obrázek jen dodal víru v to, že tak, jak to je, to je v tom nejlepším pořádku.
Mám teď zase takové náročnější období v tom, že se blíží doba, kdy bude vše jinak. Kdy "klidná" chvíle na rodičovské za chvíli bude ta tam. Chci si poslední část rodičovského příspěvku nechat rozdělit do 4. roku a dát si tak čas na to, být se Sebastiánem a konečně rozjet své podnikání.
Je neuvěřitelné, jakou dobu jsem se bránila tomu si přiznat, že jsem podnikatel. Že jsem fotograf, který se tím živí. Jaký blok jsem v sobě měla. Nechtěla jsem moc veřejně ukazovat že fotím a jak. Konečně mi došlo, že tím brzdím akorát samu sebe. Že si to celé schválně komplikuji.
A tak včera, když jsme jeli do krámu pro kočičí granule, jsem to celá s Tomem probrala v autě. A on mi řekl, že o tom už dlouho hezky mluvím, ale že je čas začít jednat. Moje výmluvy, že po novém roce..., nechtěl slyšet. A tak jsem přišla domů, sedla k netu, vyhledala info, kdy startuje Plážová střední a napsala mail... Od ledna 2018 jdu do toho! Už žádné výmluvy. Už žádné schovávání. Konečně budu mít svůj web a začnu ukazovat světu, že něco umím.
A věřím, že oslovím ty správné lidi, kterým se má práce líbí a přinese jim radost, pomoc, užitek... A už jsem i pochopila, že čím víc se mi bude dařit, tím víc budu moci pomáhat...
A tak mi držte palce. Nebude to snadný. Ale pustím se do toho. Možná nebudeme mít chvíli co jíst, ale investovat do sebe mi přijde jako to nejlepší řešení. Vidím to už jen v tom mém stravování. Začala jsem dělat něco jinak. Začala jsem myslet sama na sebe a té energie, co mi to přineslo...
Nesmím zapomenout na to, že velký dík patří hlavně mému muži, protože ten v tom celém jede se mnou. On je můj hlavní podporovač a hlavně mi věří. Stále ho zajímá, co dělám a dává mi zpětnou vazbu.
Doufám, že i já jemu pomáhám na té jeho cestě... Myslím, že plnění jeho snů je toho jen důkazem. Není nic hezčího, než ho vidět spokojeného.
