Den 151./365

Dopoledne jsem se zajela podívat na Villu Voyta, kde budu fotit svatbu. Sebastián počkal u babičky, bylo mu tam líp, než v autě...

Po obědě nám Rehana přivezla "Máchalovou". Jmenuje se Dorotka, jsou jí 2 roky a je tříbarevná... Je to neohrožená kočka, připomíná nám Mínu. Takže tu právě probíhá seznamování...

Den 150./365

Dnešní den jsme zakončili oslavou Davídka 8. narozenin. Radost veliká, když viděl lachtánka, kterého se pro něj Kiki vzdala... Tak moc si ho přál a už ho nikde neměli... A slzy dojetí, když od rodičů dostal koloběžku, po které toužil. Výborný dort a ještě lepší večeře...

A moc fajn bylo i dopoledne, kdy jsme Sebíčka dali k babičce a jeli se podívat na nášlapy, stromky a v "Příběhu" si koupili nakládaný hermelín, kávu a vodu... S tou jsme se vydali k vodě a vyzkoušeli, jak je řeka studená. Ten klid a pohoda. Připadala jsem si jako mladá holka, kterou vzal její kluk na výlet. Naprosto bez starostí, jen radost... Tyhle chvíle se svým mužem miluji. Vytrhl mi dnes doslova "trn z paty", když jsem na něj šlápla a přes crocsy se mi píchl do paty :-). Jako bonus mi ugriloval masíčko a k němu namíchal lehký salát... Třešinkou na dortu byl právě ten nakládaný hermelín, který dodal jídlu naprosto luxusní chuť. Jo... více takových dnů, prosím! ♥

Den 149./365

Ráno byla pořádná snídaně... Domácí vajíčka od babičky. Má asi 31 slepic a jednoho kohouta. Má neuvěřitelně vychytané krmení. Nevím, kam ona na ty nápady chodí, nicméně je fajn, že je má. Jsem ráda, že nám před 4 lety pomohla s rozvržením místností v baráčku a teď i s realizací dvorku... Jsem opravdu vděčná, že si na nás udělala čas.

Po snídani jsme zajeli s Kytkou do servisu (chudák Tom, chodí mi často zprávy od kamarádů a známých, kde všude a v kolik hodin viděli Kytku - mám skvělý přehled o jeho pohybu centrem Prahy :-D), pak se stavili pro strunovou sekačku, takže konečně můžeme odložit srp. Také jsme se koukli na stromy, které by se nám líbily... A Tom mi na přání koupil zahradní sud. Zbytek dne jsme měřili, plánovali, vymýšleli, chodili po zahradě tam a zpátky, sekali, zalévali, čerpali vodu ze studny a teď tady řešíme, zda by se nedala "rozchodit". Nebylo by to super, moci si napumpovat místo různých čerpadel? To kouzlo, zvuk... staré studny ♥.

Den 148./365

Dnes jsem si uloupila vlastní mámu. Odvezla jsem si ji k nám a večer zase vrátila. Pomáhala mi vymyslet, jak nejlépe upravit dvorek... A také jsme si zašli všichni na zmrzlinu a povídali si ♥. Bylo to nejvíc... za poslední roky. Naučila jsem se neočekávat. A přijímat vše tak, jak je. Díky za tyhle chvíle, kdy k sobě máme blíž... ♥

Den 147./365

Den 146./365

Dneska hlídal kluky děda. Já zajela do Globusu pro dodatečný dárek pro Sebíka. Zase jsem tam nechala víc, než bych chtěla, ale jinak to nešlo :-). Kouzelné mističky a hrnečky s papírovou lodičkou od Tchiba... V akci... Moje... ♥

Děda mi pak doma ukazoval stará alba. Zajímalo mě totiž, jak to tady u nás kdysi vypadalo, když tu žila babička a děda... Tom si nic z toho nepamatuje. Neumí si je skoro ani vybavit. Z jejich zarostlé zahrady se stala bezúdržbová zahrada - tj. nic než tráva. Plůtek, kůlna, záhonky... Nic z toho já už nezažila. A tak jsem docela koukala, jak to tu bylo vše zelené. Zbyl nám tu po nich jen ten náš krásný šeřík a kamenná zeď... A samozřejmě obvodové zdi baráku. Většina lidí radila zbourat celý, ale to by ztratilo to kouzlo... A úplně jsem zapomněla na tu dědy "dílnu". Je to i Toma místo, kam se chodí uklidit, když chce mít klid. Nejčastěji ji používá v době, kdy je kuřák. On to kouření střídá vždy s párměsíčním nekouřením...

Mám to tu moc ráda. Asi jako jediné z mála se mi tu líbilo od první chvíle... Každý rok se těším, až vykvete šeřík... Bývá to v době Sebíka narozenin... Je to tu malinké, ale práce i tak je víc než dost. Každou kytičku si tady opečovávám jako vlastní :-).

Den 145./365

Jeden jediný den v tomto týdnu, kdy byl s námi Tom doma. Navštívili jsme preventivně zubaře. Já se zubaře nebojím. Zatím stále bez kazu, už 36 let... Zbytek rodiny je na tom hůř. Nejvíc vystresovaná je Kiki. Dostala krizovku a stejně to bylo málo. Všichni tři mají kaz. Opravovat jim je bude v srpnu. Sebastián ukázal zoubky u okna v táty náručí. Má 16 zubů (poslední stoličky se mu tlačí ven) a vše je ok.

Den 144./365

Dnes v Jinočanech u doktorky. Moc rád si tam hraje. Dnes si vybral mašinky a jeho oblíbené odstrkovadlo. Do ordinace jsme šli jen s jednou mašinkou a při odchodu říkal táhlééé: "ÁÁÁchchch jóóó..." Tak jsem mu slíbila, že v pondělí na kontrole si ji zase užije...

Dostal kapky do nosu a něco, aby se mu lépe dýchalo. Chrastí to v něm :-(.

Den 143./365

Den 142./365

Den 141./365

Den 140./365

Čekala jsem, kdy to přijde, kdy začnu brečet a nepůjde to zastavit... Ale dostavil se úplně jiný pocit. Radost. Já cítila radost, když jsem ty dva zase viděla... Věděla jsem, že ho dávám do těch správných rukou... Nadělila jsem mu paničku, která má cit pro zvířata a s Teddym to od první chvíle umí. Šlo jí od začátku o Teddyho, nechtěla za každou cenu "nějakého" psa, ale ráda si počkala právě na něj...

Nejsmutnější tu je Daffy, ale to tak má při každém odchodu dočasného psa. Za týden už bude v pohodě i ona.

Den 139./365

Den 138./365

Den 137./365

Den 136./365

Sebastián dnes slavil své 2. narozeniny s rodinou. Užil by si to ještě víc, kdyby mu nechtěli všichni přát a teta Maruš dokonce vyžadovala pusu :-D. Dort byla domácí výroba. Chutnal lépe, než vypadal :-).

A dnes to jsou tři měsíce, co je Teddy u nás. Je z něj vzorný pacient. Přijde mi, že se zklidnil a v sobotu by měl jít domů... ♥