čtvrtek 22. června 2017

Den 173./365


A zase ta loď. Mám radost. Všechny nás chytil teamový duch. To nadšení. Všechny dáváme ze sebe to nejlepší, co dokážeme... A věci se daří. Vše klape. A co neklape, tak se zachraňuje... I počet pasažérů je tak akorát. Pokud ještě nějací přibudou, budeme rádi, ale už teď víme, že to nebude nic masového, ba naopak, příjemného...

A jinak u nás doma jsme zabetonovali pás pod vraty, dali tam kostky, co jsou v gabionech a moje kamenné srdce.  Vypadá to super! Jen Minie je tak mrňavá, že v jednom místě podleze!

Odpoledne jsme vzali děti do Chrůstenic na koupaliště. I já se koupala a dokonce topila své drahé dcery... Z lásky samozřejmě. A ony byly šťastné, že mají pozornost. Sebastián se rozkoukal a moc si to tam užíval. Toužil po tobogánu a byl velice zklamaný, že ještě nééé... Musela mu stačit dětská klouzačka a to tedy nic moc...