Takové malé poohlédnutí za barevným podzimem...
Krása barev je pryč. Vítr, déšť, málo světla... Každé další exteriérové focení pro mne bude výzvou.
Přemýšlím, že od nového roku si založím blog, který už nebude o 365, ale o focení a o tom, co se mi honí hlavou... Něco, co nebude už tak osobní a bude to jen o mně.
Hodně teď přemýšlím sama nad sebou. Je to tím, že se blíží chvíle, kdy budou Sebastiánovi 3 roky a mě čeká něco jako "návrat" do práce. Píšu jako, protože do práce, kde jsem pracovala před nástupem na mateřskou, už se vrátit nemůžu.
Řeším, zda mě samotné focení uživí. Nikdy jsem ho neměla jako hlavní činnost, jen jako vedlejší. Nevím, co jiného k němu dělat. Budu teď všemu otevřená... Třeba něco přijde. A nebo se postavím tváří v tvář výzvě a pořádně se obuji do focení... Pravdou je, že mě čím dál tím víc baví exteriérové portrétní focení... Jen to budu muset začít dělat jinak. A to se mi právě honí v hlavě.
