úterý 14. března 2017

Den 73./365



Dnes jdu za Vámi s přáním, ať jste šťastní! Ať se Vám plní sny, po kterých toužíte...

Posílám Vám jedno andělské peříčko. Našla jsem ho, když jsem byla s rodinou na horách... Pro mě jsou peříčka jasné vzkazy - všechno je, jak má být! Ničeho se neboj! Nikdy na nic nejsi sám ♥.

Dnes cítím velkou vděčnost za všechno, co se mi kdy v životě přihodilo. Paradoxně nejvíc mi daly lekce od lidí, kterým jsem důvěřovala. Kteří nasadili svou masku dobroty a já se pak nestačila divit. Tihle lidé pro mě byli tím pravím požehnáním. Neuvěřitelně mě posunuli dál. Donutili mě padnout a zase vstát. Naučili mě odpouštět.

Děkuji! Děkuji Vám!

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥


A co bylo dnes? Plnila jsem další úkoly z PP. Ten dnešní byl moc fajn. Měla jsem za úkol se jít sama projít (15-30minut). Psi a spící děti povoleny. Vzala jsem Teddyho. Slyšela ptáky, cítila jaro...

Rovnala si v sobě, co a jak chci dělat. Na čem nemám dál lpět a naopak čemu se začít věnovat.

Také jsem se pustila do drhnutí kuchyně, prala, sušila, uklízela...

A rozhodla jsem se, vyřídit si resty. Zjistila si číslo na pani Brabencovou a zavolala do Zlivi, abych objednala Mydlák. Chvíli to vyzvánělo. Pak se ozval známý hlas. Představila jsem se a slyšela radost i na druhém konci aparátu. Bohužel jsem se následně dozvěděla, že pan Dvořák už kemp nepovede a ona už s tím nemá nic společného. Kdo to bude mít po něm, nikdo neví. Ať se obrátím na pana starostu. A tak jsem mu napsala mail, na který nepřišla odpověď.

Ale jak to tak bývá, otevřela jsem po 3 měsících Instagram a tam na mě čekala zpráva od kamaráda ze Zlivi :-). A tak jsem se ho optala, zda netuší, jak to bude a on mě odkázal na Gabču s Mírou.

Zítra do Mrkvanova zavolám. Ať to mám pojištěné z více stran. Děti by mi prázdniny bez Mydláku neodpustily. A já si letos pohlídám, abych si ho nenechala nikým a ničím kazit.