Dovolila jsem si dnes mít čas sama pro sebe. Zajela jsem k Hance a ona se 1,5 hodiny věnovala mým nožkám... Slyšela jsem spoustu pozitivních novinek. V pátek se stěhuje zpátky na Moravu. Sice mi bude chybět, ale vím, že tam bude konečně šťastná. Díky ní jsem se dozvěděla o zajímavých knihách, poznala Lucie, která pracuje s technikou The Work. A taky jsem díky ní objevila kouzlo péče o nohy... A vše to začalo ztracenou Mášou a nabídkou půjčení knihy... Každý, kdo nám do života vstoupí, nás něčím obohatí.
Tom dnes dodělal zámkovku, připravil prostor na zimu. Zídka a nášlapy počkají do jara...
Sebastián má záchvaty vzteku. Už i na něj přišlo nějaké to "období vzdoru" a nebo je prostě jen nevyspalý. Spát chodí pozdě a vstává, když zvoní budík... Ono se to srovná.
Kiki přišla ze školy, ukázala mi klíček od skříňky... A večer nemohla najít klíče :-D. Útěchou mi bylo, že klíče budou doma, když mi je ukazovala. Byly v koupelně :-).
Kája by byla nejraději celý den venku se spolužáky. A když náhodou přijede domů, tak nemá klíče a nikdo tam není :-).
Večer, když už byly zavřené krámy, mi obě dcerky oznámily, že musí mít na druhý den obalené sešity... Co by pro ně maminka neudělala... V Tescu prázdné regály. A když už jsem vzala poslední z krabice "Obal na sešit A4", na holek A4 jsem ho prostě nenarvala... Takže zítra znova...
Únava útočí a to je teprve 2. školní den za námi... Uááá... A přijde mi, že jen odevzdávám stovky, tisíce a vlastně ani netuším za co...
