pondělí 13. listopadu 2017

Den 317./365


Foto není aktuální, ale tak nějak mi sem zapadlo...

Před nějakou dobou mě přepadl pocit, že bych moc ráda něco udělala se svou postavou. 2,5 roku mi stojí váha na čísle, které se mi nelíbí. Tělo si hlídá zásobu tuku, aby mělo jistotu, že ho nic neohrozí. Už 2,5 roku kojím a vypadá to, že se nechystám ze dne na den přestat. A tak mě jednu chvíli před usnutím vytanula vzpomínka na Herbalife. Byla jsem stará asi jako Kiki, možná mladší, když ho máma s tátou měli a úplně si vybavím to nadšení a radost, jak jim dělal dobře. Hubli a byli plní energie.

Napsala jsem proto mé dodavatelce (kupovala jsem si od nich kosmetiku), že bych měla zájem o nějaké produkty. Pozvala si mě tedy na vážení a konzultaci, jak to vlastně se mnou vypadá.

No, nedopadla jsem nejhůře. Na to, jaký mám zápřah a že kojím mi vyšly hezké hodnoty. Mým cílem je pročistit tělo, vyživit ho a zkusit dát dolů cca 6 kg.

Den 316./365


Krásný večer ve společnosti Kristýnky... Vyrazily jsme na dámskou jízdu do Léčivého divadla Gabriely Fillipi. Shlédly jsme představení O chlapci, který viděl pravdu. A Terezka Kramerová křtila svou novou knížku Dívka s havraními křídly.

Na klavír hrál pan profesor, dirigent, skladatel Zdeněk Zahradník. Kristýnka se mu moc líbila, a tak se zeptal na její jméno a hrál pro ní...

Obě jsme opouštěly divadlo s nadšením. Byly jsme toho plné...