Takovou radost jsem měla, když jsem se rozhodla, že si ten objektiv prostě koupím! A ještě větší radost nastala, když jsem zjistila, že ten kurz focení, který se mi tak líbil, ale byl ve špatném termínu, je i v srpnu... A že to je v době Toma volna a že kluci mohou jet do Krkonoš se mnou! ♥ A hlavně to neberou tak, že "musí", ale naopak, že "rádi". Není snad nic krásnějšího, než když váš partner s vámi sdílí radost... A že jsem ji měla opravdu velikou. Krásně to vše přišlo a zapadlo do sebe. A tak to má být. Není důvod se rozmýšlet, není důvod pochybovat.
Už je to dýl, co jsem chtěla, ale nevěděla... Jaký objektiv, jaký fotokurz... A tak jsem se rozhodla, netlačit na to. A vyplatilo se. A přesně mi teď přišlo do cesty to, co mělo... Je to stejné, jako tenkrát se Zuzanou Scharf a jejím svatebním workshopem. Také jsem věděla, že chci. Pokud vyšlete přání, ono si k vám tu cestu nějak najde. Občas to chce trpělivost.
A cestu si teď ke mně hledají i různé překážky, aby mi ukazovaly, zda to jako fakt myslím vážně s tím, co dělám. Zda se chci vážně vydat tou cestou, kterou jsem vykročila. Zda si věřím v tom, co říkám. Zda to nejsou jen prázdné sliby. Ano, chci se začít věnovat focení pořádně. Zacílit ho. Nebýt "holka pro všechno". Vybrat si svůj směr. Specializovat se na jednu věc. Najít si svůj styl, který mě bude bavit a nejen mě... Ale i mé potencionální zákazníky. Potřebuji si srovnat svůj "vztah" k podnikání. Odhodit všechny strachy a vžité představy, co že to to podnikání vlastně je a co mi to přinese (v tom negativním slova smyslu). Stále si říkám, že teď je právě ta nejlepší doba na to, do sebe investovat, učit se, posouvat se... Je přede mnou poslední rok rodičovské dovolené... Ano, čtete správně. Za pár dní to budou 2 roky, co se Sebastián narodil...
Žádné komentáře:
Okomentovat